Ekonomika provozu nátiskového systému

Tisknout

Svou roli hraje spolu s cenou inkoustu i jeho spotřeba, která je ovlivněna jak konstrukčně (to znamená typem tiskárny), tak ale i profilem a vlastnostmi nátiskového software (zejména je důležité, aby systém byl přesně kalibrován, a umožnil nastavení ink limitů tak, aby bylo dosaženo co nejlepší kvality tisku, ale zároveň nedocházelo k plýtvání inkoustem). Z řečeného je jasné, že problematika stanovení optimálních nákladů na provoz nátisku je složitá a je třeba posuzovat mnoho parametrů. Protože cena za inkoust je přitom poměrně jasně dána typem tiskárny, lze s náklady výrazněji manipulovat zejména výběrem nátiskového papíru. Na trhu jsou k dispozici nátiskové papíry s velmi rozdílnou cenou, ovšem i s velmi rozdílnou kvalitou a jen některé z nich jsou beze zbytku vhodné pro simulace ofsetových tiskových technologií. Použití méně kvalitních nátiskových médií je ale možné jen tam, kde jsou nižší i kvalitativní nároky na finální nátisk, navíc za použití méně kvalitních médií uživatel zaplatí delší a obvykle i častější kalibrací tiskárny a také nerovnoměrnými výsledky. GMG dodává vlastní média, která neusilují o pozici nejlevnějšího řešení, garantují ale špičkovou kvalitu a vysokou rovnoměrnost nátiskové produkce. Celkové náklady na nátisk jsou v tomto případě sníženy díky možnosti velmi přesné kalibrace a tím optimálních ink limitů; kalibraci navíc není nutné často opakovat (i kalibrace znamená výdaje za inkoust).

Náklady na výtisk nelze tedy stanovit obecně, cena navíc velmi výrazně závisí i na nátiskovaném motivu, nicméně lze vyjít například ze širokých zkušeností s nejčastěji dodávaným kompletem, kterým je sestava GMG ve spojení s inkoustovou tiskárnou Epson Stylus Pro 4880. Při použití originálních nátiskových médií GMG je možné operovat s náklady na arch nátisku ve formátu A4+ ve výši cca 30 Kč, ve složení 15 Kč za nátiskové médium a 15 Kč za spotřebované inkousty.

Na ekonomiku nátisku lze pohlížet ve smyslu porovnání jednotlivých systémů, případně optimalizace konkrétních nákladů, je zde ale i další relevantní pohled, a tím je srovnání modelu interního a outsourcovaného nátisku.

O praktických výhodách vlastního nátisku jsme se již zmínili, zbývá posoudit finanční stránku věci. Zde je srovnání jednoznačné - i když ceny za nátisky proti situaci před několika lety podstatně klesly, přesto zůstává digitální nátisk položkou, za kterou si dodavatelé běžně účtují několik stovek korun, a to nezřídka i v případě, že se jedná o nátisky nepříliš kvalitní a zhotovené na levných papírech. Z praxe víme, že (i když to není doporučení hodný postup) během práce na tiskovině jsou nátisky běžně zhotovovány opakovaně, zejména pokud je nutné dolaďovat barevnost zakázky. Cena za nátisky se v průběhu zpracování může vyšplhat i na několik tisíc korun, a v tomto kontextu se digitální nátisk může na úsporách zaplatit překvapivě rychle.